Případová studie: Resilience společnosti v kontextu povodní 2024

V letech 2024 a 2025 jsme analyzovali, jak česká společnost zvládala povodně ze září 2024 a co tato zkušenost ukazuje o její resilienci. Zaměřili jsme se především na zkušenosti starostů a starostek zasažených obcí, krizových pracovníků a lidí zapojených do dobrovolnické pomoci. Zajímalo nás, jakou roli hrály výstrahy ČHMÚ, důvěra ve veřejné instituce, místní spolupráce, sebeorganizace, improvizace a schopnost rozhodovat se v nejistotě. Výzkum ukazuje, že zvládání povodní nestojí pouze na technických opatřeních a formálních krizových plánech, ale také na důvěře, vztazích, místní znalosti, připravenosti obyvatel a schopnosti systému učit se z minulých událostí.

Magdaléna Koudelková, Zuzana Harmáčková, Lenka Suchá, Jakub Mácha, Anna Bromová, Bronislav Farkač
2024—2025

Česká republika

Výzkumné aktivity jsme uskutečnili v rámci projektu Zpracování uceleného vyhodnocení reakce obyvatel v průběhu povodně 2024.

Hlavní zjištění výzkumu

Povodně v září 2024 ukázaly, že česká společnost je v průběhu krize schopná silné sebeorganizace, solidarity a improvizace. Místní komunity, dobrovolní hasiči, starostové, podnikatelé, zemědělci i dobrovolnictvo dokázali na mnoha místech rychle reagovat, pomáhat si a nahrazovat chybějící kapacity formálního systému. Tato schopnost však často vznikala až v samotné krizi. Před jejím příchodem mnohdy chyběla dostatečná připravenost části obyvatel, schopnost včas reagovat na výstrahy a ochota připustit, že mimořádná situace skutečně nastane.

Výstrahy ČHMÚ byly respondenty převážně hodnoceny jako přesné a užitečné, jejich účinnost však závisela na tom, zda jim starostové, starostky i obyvatelé rozuměli, důvěřovali jim a dokázali je převést do konkrétních kroků. Někteří aktéři se na povodeň připravovali okamžitě, jiní výstrahy podcenili kvůli předchozím zkušenostem s nenaplněnými varováními, pocitu sucha, chybějící povodňové paměti nebo nedostatečné schopnosti pracovat s nejistotou.

Výzkum také ukázal, že důvěra je jedním z klíčových předpokladů účinného snižování povodňových rizik. Nejvyšší důvěru získávali aktéři vnímaní jako profesionální a nepolitizovaní, zejména ČHMÚ a hasiči. Důvěra ale nevzniká pouze přesností dat. Opírá se také o osobní vztahy, předchozí zkušenost s pomocí, srozumitelnou komunikaci a pocit, že obec nebo starosta v krizi nezůstávají sami.

Dalším výrazným tématem bylo přetížení. Starostové a starostky, krizové štáby i dobrovolnictvo pracovali často bez odpočinku, pod tlakem stovek telefonátů, výpadků signálu, nedostatku informací i nekoordinované pomoci. Ukázalo se, že sebeorganizace komunit je zásadní silou, ale bez systémové podpory může vést k vyčerpání, chaosu a neefektivitě.

Zpráva proto doporučuje posílit krizovou komunikaci, datovou gramotnost, praktické školení starostů, infrastrukturu nezávislou na mobilních sítích, koordinaci dobrovolnictva a humanitární pomoci, jasnější rozdělení rolí mezi obcemi, ORP, kraji a státem a prostor pro hlubší učení z povodňových událostí.

Stáhnout výzkumnou zprávu

Časová osa studie

09/2024
Povodně v České republice a bezprostřední krizová reakce obcí, institucí a místních komunit
11/2024
Zahájení projektu zaměřeného na vyhodnocení reakce samospráv v průběhu povodně 2024
11-12/2024
První kolo rozhovorů s experty ČHMÚ k tématu komunikace výstrah extrémního počasí
3-5/2025
Druhé kolo rozhovorů se zástupci místních samospráv, krajskými krizovými pracovníky a dobrovolnictvem v zasažených regionech
4-6/2025
Analýza zkušeností starostů a starostek, důvěry ve výstražný systém, připravenosti obcí, sebeorganizace a práce s nejistotou
06/2025
Zpracování výzkumné zprávy Analýza resilience společnosti v kontextu povodní 2024