1. Identifikace stakeholderů

V první fázi jsme se prostřednictvím internetové rešerše a rozhovorů pokoušeli zjistit, kdo všechno je do snižování rizik katastrof v Česku zapojený. Naším cílem bylo odhalit všechny aktéry, kteří zastávají různorodé role v prevenci katastrof, v jejich průběhu i v tom, co se děje po nich.

2. Společné mapování problému

O tom, co v systému snižování rizik katastrof funguje a co je naopak potřeba změnit, jsme se dozvídali jak v rámci rozhovorů s aktéry, tak v diskuzích při kulatém stolu s expertkami a experty z oboru. Právě v tomto kroku jsme objevily potřeby, na které jsme se rozhodli reagovat v následujících fázích výzkumu:

1. potřeba budování resilience a rozvoje resilienčního myšlení,
2. potřeba zapojit aktéry napříč systémovými úrovněmi,
3. potřeba oživit fungování Národní platformy pro snižování rizika katastrof při MŽP,
4. potřeba pracovat s celým cyklem snižování rizik katastrof, nikoli jen s krizovým řízením,
5. potřeba rozvoje komplexního a systémového myšlení.

Prohlédněte si celou závěrečnou zprávu.

Mapování bílých míst

3. Spoluvytváření vize s resilienčními principy

Na základě předchozích zjištěních jsme navrhli participativní proces s klíčovými aktéry snižování rizik katastrof. Při výběru zúčastněných jsme kladli důraz na to, abychom zapojili zástupce různorodých systémových úrovní – obzvláště těch lokálních či neinstitucionálních, kteří do oficiálních struktur zapojení běžně nejsou.

Na prvním ze dvou workshopů jsme zúčastněným nejdříve představili koncept resilienčního myšlení. Za tímto účelem jsme vytvořili karty resilienčních principů, které prostřednictvím návodných otázek umožňují konkrétní principy přiblížit jednotlivým kontextům participujících. Poté jsme na základě scénáře situace vln horka a sucha společně vytvářeli vizi budoucnosti, ve které Česká společnost dokáže podobnou situaci zvládnout. Jako podklad jsme používali hrací plán, který kombinuje model cyklu managementu katastrofy a PESTEL analýzu klíčových systémových vlivů. V posledním kroku jsme se ve vytvořených vizích pokoušeli zpětně identifikovat místa, kde se podařilo uplatnit různé resilienční principy.

Z následné reflexivní tematické analýzy vytvořených vizí jsme vytvořili shrnutí toho, jak v Česku vypadá úspěšné zvládání katastrof v budoucnosti.

Podívejte se na kompletní podrobný popis vize.

Shrnutí vize aktérů

4. Hledání cest k uskutečnění vize

Při druhém participativním workshopu jsme se snažili dále rozvíjet ty části vize, které nejvíce rezonují s resilienčními principy. Díky tomu mělo vzniknout několik cest k uskutečnění takových aspektů vize, které podpoří rozvoj resilience v systému snižování rizik katastrof. Abychom společně dokázali identifikovat klíčové aktéry a jejich aktivity, které mohou k uskutečnění vize přispět, vyvinuli jsme jako pracovní nástroj tento herní plán.

Ve skupinových diskuzích jsme:

1. identifikovali aktéry, kteří jsou pro uskutečnění dané části vize nejpodstatnější, a definovali jsme jakými aktivitami mohou realizaci vize uskutečnit,
2. doplnili další aktéry a jejich činnosti, které mohou dané aktivity podpořit,
3. reflektovali pozice jednotlivých participujících workshopu a hledali role, které sami mají v realizaci vize.

Nakonec jsme ze všech navržených aktivit vybrali ty prioritní.