Spoluvytváření vize společnosti, která umí čelit katastrofám

V předchozích fázích našeho výzkumu jsme nejen zmapovali všechny relevantní aktéry, ale také identifikovali potřeby v sektoru snižování rizik katastrof (DRR), na které jsme se rozhodli dále reagovat. Mezi tyto potřeby patřily hlavně:

Do procesu jsme proto pozvali aktéry DRR napříč systémovými úrovněmi - zástupce a zástupkyně z ministerstev, výzkumných ústavů, samospráv, neziskových organizací, z integrovaného záchranného systému a také dobrovolnictvo i ty, kteří byli sami zasaženi katastrofou. Zároveň jsme zahájili užší spolupráci s Národní platformou pro snižování rizika katastrof při MŽP. Celý proces pak byl zaměřený na rozvoj resilienčního myšlení v sektoru DRR.

Při prvním společném participativním workshopu bylo cílem spoluvytvořit vizi budoucnosti, ve které je společnost resilientní vůči katastrofám. Za tímto účelem jsme nejdříve participující seznámili s reislienčními principy prostřednictvím karet resilienčních principů. Řada ze zúčastněných aktérů byla s konceptem resilience seznámená, protože je součástí jejich každodenní práce. Řada neinstitucionálních aktérů však měla příležitost poprvě zjistit, v jakých principech rozvoj resilience spočívá.

V dalším cvičení jsme pak využili námi vytvořený nástroj pro analýzu klíčových faktorů zvládání katastrof (DRR PESTEL). Posloužil nám jako podklad pro diskuzi při společném vymýšlení toho, jak by vypadala budoucnost v případě dobře zvládnuté katastrofy v České republice - konkrétně jsme pracovali se scénářem vln horka jakožto s jedním z největších rizik v našem regionu. Tento nástroj nám umožnil přemýšlet o budoucí katastrofě na systémové úrovni, díky zahrnutí nástroje analýzy klíčových systémových vlivů PESTEL (politické, ekonomické, sociální, technologické, ekologické a legislativní vlivy). Nástroj zároveň obsahuje také všechny fáze cyklu managementu katastrofy (analýza rizik, připravenost, včasné varování, katastrofa, krizová pomoc, rekonstrukce), díky čemu jsme mohli reagovat na potřebu sektoru vykročit z fáze krizového řízení a zaměřit se v rámci DRR také na prevenci katastrof a rekonstrukci.

Participující pracovali ve třech skupinách, ve kterých společně vytvářeli vizi toho jak by měla v budoucnu fungovat společnost, která se dokáže vypořádát s vlnami horka. V dalším kroku se ve vytvořených vizích pokoušeli zpětně identifikovat místa, kde se podařilo uplatnit různé resilienční principy. Náš tým CzechGlobe následně prostřednitvím reflektivní tematické analýzy výstupy všech tří skupin dohromady zanalyzoval a vytvořil souhrn osmi aspektů vize české společnosti, která umí zvládat katastrofy:

Jak vypadá resilientní společnost, která úspěšně čelí katastrofám?

Aktivně identifikujeme zranitelné skupiny a snižujeme míru jejich ohrožení

Protože klíčovou roli hraje sociální spravedlnost a sounáležitost a aktivní identifikace a podpora zranitelných skupin obyvatel.

  • Aktivně identifikujeme zranitelné skupiny a snižujeme míru jejich ohrožení
    • Společenská sounáležitost a ohleduplnost
    • Podpora zdravého životního stylu
    • Snižování nerovností ve společnosti (globální i lokální)
    • Mapování zranitelných sociálních skupin
    • Komunikaci a procesy přizpůsobujeme zranitelným skupinám
      • Srozumitelná a včasná komunikace k zasažené veřejnosti
      • Psychosociální pomoc
      • Prostory pro zranitelné skupiny

Jsme propojení, spolupracujeme a vzájemně se učíme

Zásadním prvkem je vzájemné sdílení informací a zahrnutí zkušeností a znalostí místních komunit do činnosti „vyšších“ úrovní systému.

  • Jsme propojení, spolupracujeme a vzájemně se učíme
    • Propojenost pro vzájemné učení
      • Spolupráce jednotlivých složek a vzájemné učení v rámci celého cyklu katastrofy
      • Přenos znalostí zespodu nahoru
        • Spolupráce s lokálními komunitami a využití místní znalosti
          • Znalost potřeb místních

Systém je flexibilní a umí pracovat s nejistotou

Má pružnou legislativu uplatnitelnou při nečekaných změnách a lidé umí přiznat vysokou míru nejistoty a pracovat s ní.

  • Systém je flexibilní a umí pracovat s nejistotou
    • Flexibilita systému
      • Umět pracovat s nejistotou a přiznat ji
      • Schopnost prioritizovat
        • Zachování funkčnosti „běžných“ struktur
      • Jednoduchá a flexibilní legislativa

Veřejná správa i místní komunity zvládají fungovat samostatně

V případě odpojení od centra tak jsou samosprávy a místní komunity schopny zajišťovat své základní potřeby a funkce lokálně a nejsou zcela závislé na centrálních zdrojích a rozhodovacích strukturách.

  • Veřejná správa i místní komunity zvládají fungovat samostatně
    • Schopnost decentralizované správy a princip subsidiarity
      • Proškolená a fungující samospráva
    • Schopnost sebeorganizace a individuálního jednání
      • Veřejnost má vědět, co dělat při výstraze
        • Sada jednoduchých opatření a řešení
        • Školní vzdělávání ohledně katastrof
        • Osvěta a cvičení krizových situací pro veřejnost
          • Užitečná mediální komunikace
      • Náhradní a decentralizované zdroje
        • Financování a průběžná údržba náhradních zdrojů

Reflektujeme zkušenosti a získaná poučení implementujeme s vizemi zlepšení

Krizové situace pečlivě reflektujeme a poučení, která získáváme, se snažíme pro budoucí zlepšení zavádět do praxe v duchu principu „build back better“ (vybudovat zpět lépe).

  • Reflektujeme zkušenosti a získaná poučení implementujeme s vizemi zlepšení
    • Poučení a zpětná vazba
      • Školství podporující reflexivitu
    • Mít vize a rekonstruovat lépe
      • Leadership rozhodovací i vizionářský
        • Ocenění schopných lidí

Lidé spolupracují, jsou angažovaní a podílejí se na rozhodování

V budoucnosti zvládáme úspěšně řešit katastrofy také díky silné občanské společnosti, která je zahrnuta do rozhodování. Zároveň budujeme kulturu, ve které nechybí odvaha a motivace.

  • Lidé spolupracují, jsou angažovaní a podílejí se na rozhodování
    • Hodnoty a kultura motivující k odvaze a aktivitě společnosti
      • Podpora naděje a morálky
        • Solutions Journalism
    • Podpora občanské angažovanosti
      • Zvyšování důvěry v neziskové organizace
      • Komunikace podporující zapojení veřejnosti
    • Spolupráce na všech úrovních společnosti
    • Participace na rozhodování

Snižování rizik katastrof je prioritou a dostává politickou i finanční podporu

Jen tak je možné zajistit všechny nutné činnosti, jako např. průběžné mapování rizik a zranitelnosti území, rozvoj srozumitelného systému včasného varování či zaměstnání kvalitních expertek a expertů.

  • Snižování rizik katastrof je prioritou a dostává politickou i finanční podporu
    • Konzistentní politická komunikace a informovanost politiků
    • Vnímání sucha jako katastrofy
    • Mapování zranitelnosti území a rizik
    • Kvalitní personální obsazení
      • Rozdělení a dodržování pravomocí
        • Zřejmé, kdo rozhoduje a nese zodpovědnost
      • Rychlá identifikace problému a jeho rozsahu
    • Dostatek kapacit a udržitelnost krizového systému
      • Efektivní koordinace dobrovolnictva
      • Funkční integrovaný systém krizového řízení
        • Dobře nastavený systém pohotovosti
      • Dobré krizové plány
        • Funkční krizové systémy ve zdravotnictví
    • Funkční včasné varování a srozumitelné výstrahy

Ochrana životního prostředí je prioritou

Zavádíme potřebné legislativní změny a do ochrany životního prostředí investujeme nutné finance, Protože řadu dopadů katastrof je možné snížit vhodným hospodařením v krajině a podporou přírodě blízkých opatření.

  • Ochrana životního prostředí je prioritou
    • Legislativní změny podporující ochranu životního prostředí
    • Financování udržitelného zacházení s krajinou a zemědělstvím
    • Komplexní pozemková úprava
      • Územní plánování založené na datech
      • Na datech založené zemědělství
        • Podpora zemědělství vhodného pro sucho
      • Propojené úrovně veřejné správy v opatřeních užívání krajiny

Je zřejmé, že odolnost České společnosti stojí kromě krizového řízení a funkčních záchranných složek také na společenské soudržnosti, vzájemné komunikaci a učení, reflexi zkušeností z předchozích událostí, na pružné legislativě, ale také na prioritizaci témat ochrany životního prostředí i katastrof. V dalších fázích výzkumu proto všichni zúčastnění hledali cesty, jak můžeme této vize v budoucnosti krok po kroku dosáhnout.

Zajímá vás vize odolné společnosti podrobněji? Přečtěte si závěrečnou zprávu, ve které strukturovaně popisujeme jednotlivé aspekty vize.

Stáhnout zprávu z mapování bílých míst sektoru DRR

Obecně o procesu spoluvytváření vize →