Resilienční myšlení pomáhá hledat cesty k tomu, jak se lidé a příroda mohou společně vypořádat se změnami – ať už jde o náhlé krize jako povodně, anebo pomalé problémy typu rostoucí nerovnosti. Pomáhá v systémech zachovat klíčové funkce a zároveň jim umožňuje další rozvoj.
Je to způsob budování udržitelné budoucnosti.
Principy resilienčního myšlení nám ukazují, na co se máme zaměřit, pokud chceme posílit odolnost různorodých složitých systémů nebo řešit komplexní problémy. Pomáhají nám hledat taková řešení, která nás učí krizím předcházet, vypořádávat se s nimi, ale také se z nich poučit.
Protože různorodost nám umožňuje inspirovat se odlišnostmi a díky zastupitelnosti systém může dál fungovat, i když přišel o nějakou svou část.
Ať se dokážeme poučit z předešlých situací i chyb a nezapomínáme spolupracovat s těmi, kteří mají stěžejní zkušenost či specifické znalosti.
Neboť systém by měl umožňovat participaci, která je smysluplná, má opravdový dopad a dává různorodým skupinám podíl na rozhodování.
Aby centra správy byla dosažitelná pro všechny a fungovala lokální sebe organizace při zachování propojení s vyššími úrovněmi systému.
Aby správná míra propojenosti umožnila rychlé šíření toho, co je žádoucí, a zpomalila proudění jevů, které by fungování systému mohly poškodit.
Neboť se nechceme nechat zaskočit něčím, co se v systému mění pozvolna, ale v určitém okamžiku to může způsobit velkou změnu s nečekanými důsledky.
Protože systém je třeba vnímat jako celek složený z mnoha propojených částí, které se navzájem ovlivňují a nelze předvídat jejich vývoj.
Participativní proces a společná tvorba vize budoucnosti je jedním z přístupů, jak lze rozvíjet resilienční myšlení při řešení komplexních problémů.
Nejdříve je nutné zjistit, kdo jsou klíčoví aktéři daného problému, které bychom měli do procesu přizvat.
Společně s klíčovými aktéry můžeme daný problém dopodrobna a ze všech stran zmapovat a zjistit hlavní příležitosti, bílá místa i celkový rozsah problému.
Participativní vytváření vize budoucnosti umožňuje představit si ideální situaci, ve které je daný problém vyřešený i za pomoci resilienčních principů.
K vytvořené vizi je nakonec potřeba společně najít cesty a konkrétní kroky, jak ji zrealizovat.
Od roku 2022 usilujeme o rozvoj resilienčního myšlení v sektoru snižování rizik katastrof (DRR) v Česku. Prostřednictvím participativních výzkumných aktivit spolupracujeme s lidmi z ministerstev, výzkumu, samospráv či neziskového sektoru. Společně s nimi, i s lidmi přímo zasaženými katastrofami, hledáme cesty, jak vytvářet společnost resilientní nejen vůči extrémním projevům počasí, ale také dalším rizikům, která souvisejí s prohlubováním aktuálních krizí. Přinášíme vědecké poznatky o tom, co znamená odolná česká společnost a jak ji můžeme budovat.
O resilienčním myšlení mluvíme a píšeme do médií. Najdete tu rozhovory, články, podcasty i další výstupy, ve kterých sdílíme, jak posilovat odolnost vůči současným i budoucím výzvám.